Mám podezření, že dítě v mé péči má vývojovou dysfázii.
Pokud máte podezření, že dítě ve vaší péči má vývojovou dysfázii, je zásadní jednat co nejdříve. V raném věku je totiž mozek dětí velmi přizpůsobivý – díky neuroplasticitě dokáže vytvářet nová spojení a učit se dovednosti, které mohou později vyžadovat mnohem větší úsilí. Čím dříve se zahájí intervence, tím větší šance je, že dítě dosáhne výrazného pokroku ve svém vývoji.
Co je neuroplasticita a proč je důležitá?
Neuroplasticita je schopnost mozku přizpůsobit se, měnit svou strukturu a vytvářet nová nervová spojení v reakci na stimulaci. U malých dětí je tato schopnost na vrcholu, což znamená, že čím dříve začneme s podporou a terapií, tím více může mozek využít svůj potenciál k adaptaci a učení. V případě vývojové dysfázie to může znamenat rozdíl mezi mírným zpožděním a vážnějšími obtížemi v komunikaci a porozumění.
Proč je důležité jednat rychle?
Mnoho pediatrů vyčkává s doporučením ke specialistovi až do věku 3–4 let, protože doufají, že dítě „z toho vyroste“. Bohužel, u dětí s vývojovou dysfázií tento přístup často znamená ztrátu cenného času, kdy je neuroplasticita mozku nejvyšší. Proto se doporučuje jednat co nejdříve, pokud zaznamenáte jakékoliv známky opožděného vývoje řeči nebo potíže s porozuměním.
Důležité poznámky
- Nepodceňujte první příznaky – i drobné opoždění řeči či porozumění může signalizovat potřebu odborné podpory.
- Připomeňte rodičům, že je lepší jednat dříve než později – i pokud se ukáže, že dítě vývojovou dysfázii nemá, včasná intervence mu může pouze prospět.
Při podezření na vývojovou dysfázii u dítěte je klíčové vést rozhovor citlivě, s ohledem na rodiče i dítě, a vyvarovat se rychlých soudů. Otázky by měly být zaměřené na konkrétní projevy dítěte, a měly by poskytnout rodičům prostor pro popis jejich zkušeností. Zde je přehled otázek, které Vám mohou pomoci lépe posoudit, zda by se mohlo jednat o vývojovou dysfázii, s důrazem na citlivou komunikaci:
Vývoj řeči a komunikace
-
Kdy dítě začalo tvořit první slova? V jakém věku řeklo první srozumitelné slovo?
-
Kolik slov dítě nyní používá? Zaznamenali jste nějaký pokrok v posledních měsících?
-
Používá dítě věty? Jaké jsou jeho věty složené z více slov?
-
Jak dítě reaguje na pokyny? Například na „dej mi to“ nebo „sedni si/hačí“?
Doporučení: „Někdy děti rozvíjejí svou řeč různě rychle. Je důležité podívat se na to, jaké pokroky dělá a jak rozumí jednoduchým instrukcím.“
Porozumění jazyku
-
Jak dítě rozumí běžným pokynům? Dokáže rozpoznat a reagovat na každodenní pokyny jako „pojď sem“ nebo „ukaž mi to“?
-
Jak dítě reaguje na otázky typu „Kde je tvůj míč?“ nebo „Kdo to je?“?
-
Vnímáte, že dítě někdy nerozumí tomu, co mu říkáte, nebo že reaguje zmatečně?
Doporučení: „Porozumění jazyku je klíčové. Některé děti mohou rozumět více, než dokáží vyjádřit slovy, což je běžné v raném věku, ale pokud vnímáte časté obtíže, je dobré to podrobněji prozkoumat.“
Použití gest a nonverbální komunikace
-
Používá dítě gesta, jako je ukazování, mávání nebo přikyvování?
-
Jak dítě komunikuje, když něco potřebuje, ale nedokáže to říct? Ukazuje na věci nebo dává najevo, co chce jinak než slovy?
Doporučení: „Gestikulace je důležitá část komunikace a některé děti se na ni mohou více spoléhat. Je dobré pozorovat, zda gesta používá v běžné komunikaci.“
Interakce s ostatními dětmi a dospělými
-
Jak dítě reaguje na jiné děti? Hraje si s nimi nebo spíše pozoruje?
-
Jak reaguje na cizí osoby nebo na lidi, které zná? Jak snadno navazuje kontakt?
-
Jak dítě reaguje na snahu vás napodobovat?
Například při opakování slov, zvuků nebo gest. Dítě by mělo mít zájem napodobovat dospělé, což je důležité pro rozvoj řeči.
Doporučení: „Sociální interakce jsou pro některé děti náročné, zvlášť pokud mají obtíže s komunikací. Pokud se zdá, že se dítě vyhýbá kontaktu nebo je velmi plaché, může to signalizovat obtíže s porozuměním.“
Vývojová historie
-
Jak dítě reagovalo v dřívějších fázích vývoje na hlas nebo mluvení (např. v 6 měsících, 12 měsících)? Zaznamenali jste změny ve vývoji řeči?
-
Máte pocit, že dítě mělo potíže s jinými milníky, například motorickým vývojem (lezení, chůze)?
Doporučení: „Děti se vyvíjejí různě. Zajímá nás, zda byl vývoj celkově plynulý, nebo jestli jsou zaznamenány nějaké zvláštní odchylky.“
Rodinné pozadí
-
Má někdo v rodině problémy s řečí nebo jazykem (např. opožděný vývoj řeči, dysfázie, poruchy učení)?
-
Má dítě přístup k více jazykům? Jak reaguje na více jazyků (pokud v rodině hovoříte více jazyky)?
Doporučení: „Některé děti mohou mít problémy s řečí z genetických důvodů nebo při vícejazyčném prostředí. Je dobré tyto faktory zvážit.“
Doporučení k citlivému přístupu
Vyvarujte se rychlým soudům: Je důležité netvořit závěry bez dostatečných informací a nepodléhat předsudkům typu „rodiče dítě zanedbali“ nebo „se mu nevěnují“. Problémy v komunikaci a řeči mohou mít mnoho příčin, a není správné rychle usuzovat na zanedbanou péči.
Příklad otázky místo obviňujícího komentáře:
- „Mohli byste mi více popsat, jak doma s dítětem komunikujete a jaké aktivity společně děláte?“
Tento přístup otevírá prostor pro diskusi a dává rodičům pocit, že jsou součástí řešení, nikoli že jsou kritizováni.
Předpokládejte dobré úmysly rodičů: Většina rodičů dělá pro své děti maximum a je důležité je podpořit, ne kritizovat.
Příklad reakce: „Vidím, že děláte, co je ve vašich silách, a že máte o dítě velkou starost. Je dobře, že jste přišli, abychom to společně probrali.“